Motýli, v mých očích jedni z nejkřehčích živočichů. Jak přečkají zimu?
Na toto téma mě navedl jednoduchý příběh v publikaci Lesní mimičarování od Rezekvítku. Motýlí skřítek vysvětluje holčičce, jak pět konkrétních druhů motýlů přečká zimu. Do té doby jsem o motýlech uvažovala jen jako o nádherných květech živočišné říše. Přečtení příběhu ve mně vzbudilo zvědavost a touhu po poznání dalšího tajemství přírody. Začala jsem listovat v knihách a atlasech a hledat informace. Výsledek předkládám i vám.
Motýl naklade vajíčka, z nich se vylíhnou housenky, housenky sežerou na co přijdou (myslím to obrazně, každý druh je jinak vybíravý), zakuklí se a z kukly vylétne dospělý motýl, který si najde partnera nebo partnerku a koloběh pokračuje. Tohle asi známe všichni. Tento popsaný cyklus je jedna generace. Některé druhy stihnou během jara a léta dvě až tři generace (kromě druhu záleží i na oblasti kde žijí a na počasí).
Tedy motýl, kterého pozorujete na jaře, pravděpodobně není tentýž motýl, jakého spatříte na konci léta. Ten z jara už asi dolétal stářím, pokud ho nesezobl nějaký pták.
Funguje to také tak, že pokud má druh běžně dvě generace, první se vyvíjí pouze v teplých měsících bez nutnosti přezimovat. Až druhá generace ví, že se musí připravit na zimu a podle toho se i zařídí. Už jen tahle schopnost mě naprosto fascinuje. Stejný druh, stejná genetická informace a přesto se zvládnou přizpůsobit naprosto odlišným podmínkám k životu.
Úkolem motýlů, těch létajících pestrobarevných krasavců, je rozmnožování, tedy zachování jejich genetické informace. Mnoho potravy už nepřijímají, sají nektar z květů nebo ovocné šťávy. Na jídlo měli dost času v době, kdy byli housenkou. Samičky některých druhů motýlů dokonce krátce po nakladení vajíček uhynou.
Jak to je s tím zimováním?
Nepříznivé, mrazivé období bez potravy je nutné přečkat. Strategie na přežití jsou závislé na konkrétním druhu a lze říci, že pokrývají všechny možnosti: od přezimujících vajíček přes přezimující motýly až po migrující druhy, které stejně jako vlaštovky a čápi odlétají na jih.
Vyhledala jsem zástupce jednotlivých strategií k přečkání zimy. Samozřejmě to není kompletní výčet motýlů ve střední Evropě.
Ohniváček celíkový na podzim naklade vajíčka a sám zahyne. Vajíčka přečkají zimu a na jaře se z nich vylíhnou housenky.
Batolec duhový, okáč luční a soumračník rezavý stráví zimu v podobě housenek, které na jaře pokračují v růstu a následně se kuklí.
Otakárek fenyklový přečká zimu už ve formě kukly, ze které na jaře vylétne dospělý motýl.
Pak tu máme celou řadu přezimujících motýlů. Na podzim se schovají do jeskyní, puklin kůry, dutin stromů, ale i do budov (seníky, sklepy, půdy), kde čekají na jaro. Obecně to jsou první motýli, které můžeme na jaře spatřit. Současně to jsou i ti nejdéle žijící motýli.
V délce života vede žluťásek řešetlákový, který jako motýl žije od července až do dalšího jara. Jeho aktivita však velmi kolísá. Po několika dnech létání se uchyluje k několika týdnům odpočinku. Tento žluťásek je také specifický v tom, že přezimuje nechráněný těsně nad zemí, nebo v suchém listí na zemi.
Mezi přezimující motýly dále patří babočka paví oko, babočka kopřivová, babočka osiková a babočka bílé C.
Zde jsou zástupci slíbených cestovatelů: některé větší druhy lišajů, babočka admirál, žluťásek čilimníkový a babočka bodláková. Poslední jmenovaná se v zimě rozmnožuje při severním okraji Sahary. Na jaře se stěhuje zpátky do Evropy a dolétá až do severní Anglie. Zde zakládá letní generaci a z ní vzešlí mladí motýli odlétají na podzim zpátky na jih.
V literatuře se můžeme dočíst, že byly pozorovány tisíce baboček táhnoucí přes Středozemní moře do Egypta. Osobně bych to do těch křehkých krasavců nikdy neřekla, ale dočetla jsem se také, že například motýl monarcha stěhovavý je schopen překonat Atlantický oceán a přeletět z Ameriky do Evropy.
Na konec modrásek!
Mé největší WOW! si nechávám na konec. Je to machr mezi motýly s naprosto specifickou strategií přežití. Bohužel mu nepřeje vnější prostředí a areál výskytu je už velmi malý. Jmenuje se modrásek černoskvrnný.
Jeho housenky se podobají maličkým slimákům. Krátce po vylíhnutí okoušou pár listů a následně se nechají odnést do mraveniště. Musí mít štěstí a potkat jeden ze dvou konkrétních druhů mravenců, kteří jsou ochotni housenku adoptovat. Tito mravenci se totiž nechají oklamat vzhledem a pachem, považují housenky modráska za své larvy a podle toho s nimi i zacházejí.
Housenku odnesou do podzemní části mraveniště k ostatním larvám. Těmito larvami se housenka živí. Na oplátku poskytne mravencům alespoň sladké výměšky, které vylučuje ze žláz na zadečku. Po několika měsících požírání mravenčích larev se zakuklí. Na jaře se v mraveništi vyklube dospělý motýl, který se musí rychle dostat chodbičkami ven, jinak by ho mravenci zabili.
Pokud by si mravenci do hnízda zanesli více housenek tohoto modráska, mohli by být jimi zcela zlikvidováni. Platí to i naopak, ne všechna mraveniště jsou dnes natolik velká, aby uživila byť jen jedinou housenku.
Při dalších cestách za poznáním jsem zjistila, že stejným, či podobným způsobem přezimuje v mraveništi také modrásek bahenní, očkovaný a hořcový Rebelův. Pravděpodobně to není úplný výčet.
Vzbudil ve vás tento článek zvědavost, jako příběh motýlího skřítka ve mně? Napadla vás při čtení článku otázka, na kterou jste nenašli odpověď? Napište mi, společně to dáme dohromady.
Až přístě s dětmi uvidíte motýla, můžete jim vyprávět, že motýli nemají jen pestrá křídla, ale také pestré životy.
Baví mě tvoření her a programů pro děti a už několik let se specializuji na environmentální vzdělávání. Díky tomu pomáhám rodičům a dětem chápat přírodu jako přirozený prostor pro zkoumání a dobrodružství, aby mohli poznávat přírodu přímo v přírodě, hravě a s lehkostí.
Více o mé cestě s dětmi do lesa si můžete přečíst zde.
Inspirujte se pro vaše cesty do lesa v průvodci: Nebojte se nudy v lese
Teda! Ďakujem za článok. V prírode sa pohybujem už riadnu časť života a takéto informácie ohľadne motýľov, som vôbec nevedela. Teraz už budem na ne pozerať inými očami.
Díky! Přesně to měl článek splnit 🙂
Díky za pěkný článek! Je plný informací a přesto mě nezahltil. Takhle si dokážu představit povídat si o motýlech s kymkoli, včetně dětí 🙂
Děkuji za uznání, opravdu mě potěšilo, zvláště od Zdeničky z Ekolistu 🙂